Hra Tříkrálová
Hra tříkrálová
Josef Blažek
Osoby:
Kaspr, Melchior, Balsazar – tři králové z východu
Dismas zvaný Hvězda – loupežník
Anděl
Herodes – král jeruzalémský
Židovský mudrc
Děti
První obrázek
3 králové, Kaspr, Melchior a Balsazar. První dva jsou v bílém nebo světlém, třetí má odění černé, na hlavě mají všichni tři papírové koruny potažené staniolem, které se nesnaží vypadat jako z pravého zlata. Černý nese nějaký objemnější pytel nebo batoh. První dva jdou nalehko, Melchior má snad nějakou mapu, Kaspr třeba knihu.
Vcházejí rytmickým krokem.
Všichni:
Afganistán, Dagestán, Balúčistán, Kurdistán
Tyto země už jsme prošli
Tři králové, jdeme k vám.
(zpěv)
My tři králové jdémé k váám…
Melchior:
(recituje do hlediště)
My tři králi jdeme k vám.
Nic vám nepřineseme.
Štěstí zdraví na své cestě,
sami potřebujeme.
(Opět všichni kráčejí.)
Všichni:
Balúčistán, Afghánístán,
Irán, Irák, Tatarstán…
Melchior:
Dál už nejdu, ani metr.
Černý vzadu! Rozbij stan!
Balsazar:
Kašlu na vás, bratry, všecky
Už toho mám plné kecky.
Šlapu brázdu, nosím ranec
Večer vařím pro vás žvanec
A když už jsem utahán
Slyším zase: Postav stan!
Melchior:
Patříš mezi černý chlapy
Tobě práce přísluší
Já musím studovat mapy…
Balsazar:
Mapy!
To je ale hovadina!
Motáme se tady pouští,
Kvůli tobě, tvoje vina.
Týden tady bloudíme,
Jak jít dále, nevíme.
Melchior:
Patříš mezi černý chlapy
Tobě práce přísluší
Já musím studovat mapy…
Makej – nekaž ovzduší!
Někdo musí dělat vůdce –
Jasná pravda tu je –
Že mě bílá kůže
K tomu předurčuje!
Balsazar:
To jo!
Cesta nikde, písek štěrky…
Ty jsi vůdce? Na baterky!
Kaspr:
Ale no tak, milí bratři.
Nechte toho hádání,
Spolupracovat se patří
Máme přece poslání!
Tam někde (nebo tam?) je Jeruzalém.
Tam se zrodí, bude králem
Dítě malé, Kristus náš,
Požehnaný mesiáš.
Melchior: /prohlíží opět mapu a oblohu, že by měl dalekohled?/
Psáno je, že máme jíti
Za hvězdou, co jasně svítí.
V knihách píšou zprávy věrné,
Ale nebe? Černočerné!
Balsazar:
Měli jsme se zeptat chlapů,
Tam v tom městě před týdnem,
Ale ty furt: „Máme mapu“
Vědecky že na to dem!
Kaspr:
Nu co naplat, přiznejme si,
Jsme hříšníci zbloudilí.
Modleme se, Bůh nám hvězdu
jistě pošle za chvíli.
Melchior:
Souhlasím
Balsazar:
Já jsem pro taky
Kaspr:
Hvězdu, Bože, pošli nám!
Melchior:
Postav ji před naše zraky
Balsazar:
Ať nemusím stavět stan.
Všichni:
Hvězdu pošli nám, co svítí,
ať můžeme dále jíti.
Hvězdu, co nás požene,
ať tu slávu stihneme.
Dismas
(Je to od pohledu vagabund, navíc ozbrojený. To, že hned všechny nepovraždí, je dáno jen tím, že jde o vánoční hru a její konec je ještě daleko a taky tím, že je upovídaný a rád se poslouchá.)
Tak jsem tady!
Kaspr:
Co je tohle za mužského?
Melchior:
Vrah, lupič a pobuda?
Balsazar:
Či bojovník za svobodu? Zbojník, chlouba národa?
Kaspr: Moh by poradit nám cestu
ke svatému svému městu!
Balsazar:
Baže, můj zrak, ostrovid
Poznal hnedle: Je to Žid!
Dismas:
Loupežník jsem, to je pravda
Vrah jsem taky, ale málo.
Mluvím sprostě, kouřím, piju.
Zkažený jsem, už se stalo!
Mám už tady renomé:
Dismas Hvězda – jméno mé!
Melchior:
Bůh zas jednou nepochopil,
o co prosebník ho prosil.
Poslal nám snad přímo z žumpy
hvězdu – mezi všemi lumpy.
Dismas:
Nejsem vůbec urážlivý
Zločin je to, co mě živí
Tak nebudu zdržovat
a hned začnu pakovat.
Beru všechno, šperky, zlato,
(vezme jim korunky)
Jste–li hodní, život za to
váš vám klidně ponechám.
Tady v poušti, spoléhám se,
stejně každý umře sám.
Kromě mě, co znám tu cestu
K jeruzalémskému městu.
Kaspr :
Co kdybyste ustrnul se?
Vzal si prostě naše věci
A vyved nás z této pouště
No tak domluvme se přeci!
Dismas:
Je mi líto, milí páni,
Svět má svoje pravidla
(prohlíží ranec)
Co to vidím? Vy zde máte
Zlato, plno kadidla…
Kaspr:
Taky je tam myrhy trochu…
Dismas:
Už ji vidím, milý hochu.
Zlato? Dobrá. Co však s dalším?
Mazáním a kadidlem?
Snad to prodám, vyrazím pak
do Egypta za svým snem.
V Káhiře mám starou tetu
Dávno už mě k sobě zve,
Chci tam začít nový život…
Vy má poslední jste práce
V loupežnickém řemesle.
Balsazar:
(zatímco Dismas mluví, sebere mu Baltasar odložené kopí a namíří na něj. Dismase to ale nijak nevyděsí, je to zřejmě starý zkušený rváč a Baltasara správně odhaduje jako nevojáka)
Dej pryč svoje hnusné pracky!
Nebo budou padat facky!
Melchior:
Jaké facky? Vždyť máš kopí!
Takhle on to nepochopí!
Balsazar:
Neruš, vysvětlím hned sám,
jak to s lumpem udělám:
Jenom co ho usmrtím,
nebude mi už nic bránit
spravedlnost vykonat
a mocně ho zfackovat!!
Za to, že vztáh ruce své
Na ty dary královské.
Dismas:
(jednoduchým chvatem se zmocní opět kopí a chytne B. do kravaty nebo shodí a zem a přišlápne ho nohou)
Já z vás pojdu! Vy jste šašci!
To mi ale řekněte,
Koho že jsou tyto dary?
Komu že je nesete?
Kaspr:
(zkontroluje čas na hodinkách)
Narodil se v tuto chvíli
Spasitel náš, Kristus pán.
Bude králem nad vším světem
Mocnější než císař sám.
Jemu tyto dary nesem
Šli jsme horami i lesem,
Teď dřepíme na poušti
Síly už nás opouští.
Když tam přijdem, skloníme se
Jeho vládu přijmeme…
Dismas:
A co potom?
Kaspr:
Ještě nevím.
Melchior:
Asi domů půjdeme.
Dismas:
Říkáte, že ten král nový
Bude vládnout světem vším?
Kaspr:
Protože je opravdový,
vládne světem širokým
Vládne všemi díly světa,
Vzduchem, mořem, to my víme
Vesmírem i Amerikou,
Co ji teprv objevíme.
Dismas:
Vládnout nad vším širým světem
To nestačí jenom chtít.
Na to, ať král nebo císař,
Musí svoje lidi mít…
Nuže, tady je můj návrh:
Já vás odtud vyvedu,
Vy se za mne přimluvíte,
Že chci úřad, dobrou mzdu.
Melchior:
No já nevím, je to divné
Hříšníka si s sebou vést
Kaspr:
Já zas myslím, je to Kristus
A ten umí odpouštět.
Melchior:
No já nevím, je to divné
Hříšníka si s sebou brát
Balsazar:
Já zas myslím, je to Kristus
Umí lidi předělat.
Kaspr:
Nuže dobrá, chlape pustý
Ty, co si prý Dismas říkáš
Povedeš nás cesty kus ty
Jenom správný směr nám ukaž.
(Vejde anděl s hvězdou přes rameno)
Anděl:
Tak jsem tady, trochu pozdě.
Na cestách jsou kolony
Všechno spěchá v zemi svatou
Tak tam půjdeme i my.
Tři králové… (počítá) Vy jste čtyři?
No, to celkem jedno je.
Následujte moji hvězdu
Ať nemáme prostoje.
Kaspr:
Všeho nechme, času není
Honem, rychle nakládat!
Melchior:
No tak, černý, kde to vázne?
Balsazar:
Že tě praštím! Přestaň štvát!
Kaspr:
Hlavně bratři, s mírem v srdci
Vždyť vánoce jsou tu hnedle
K Ježíškovi spějme všichni!
Radujme se, ejhle, medle!
Druhý obraz
scéna: hlavní náměstí v Jeruzalémě, které vypadá stylem přibližně jako Staroměstský rynek v Praze nebo třeba náměstí v Telči. Vpravo se tyčí zeď Herodova paláce se zamřížovaným okénkem sklepním, odkud táhle zní úpění vězňů svědomí. Z cimbuří paláce lze nahlížet z vysoka dění na náměstí. Chrám, pokud jsou zadní kulisy, je vyobrazen podoben trochu většímu kostelíku s kupolí a skromně se tyčí na kopečku nad městem.
Vcházejí tři králové, opět bezradní a bez anděla. Dismas je doprovází a situace ho z klidu,typického pro chladnokrevného zločince, nikterak nevyvádí.
Balsazar:
Je to tu zas, hvězda zašla
Melchior:
Aspoň že se cesta našla.
Že jsme šťastně došli sem
Jeruzalém, hlavní rynek
Před královským palácem.
Kaspr:
Třeba pohasnutí hvězdy značí
Že už naší cesty stačí.
Že zde narodil se náš
Spasitel a mesiáš.
Melchior:
Vyšel z života čistého
do paláce královského.
Má svůj zámek, má i stráže,
Tradice to králi káže.
Balsazar:
Přivedla nás sice hvězda
Stejně se mi to však nezdá.
Místo slávy, svatosti
Vidím jen zdi pevnosti.
Dismas:
Tak jste páni zase v koncích
Teď je pro vás rada drahá.
Já se zeptám kolemjdoucích,
Když vám věda nepomáhá.
(z paláce vyšel muž obtížený důstojností stáří a moudrosti, židovský mudrc s vedlejším úvazkem příležitostného poradce krále Heroda)
Hej ty, muži, jdeme z dáli
Abychom zde vyhledali
Krále z panny zrozeného
Jež je pánem světa všeho.
Mesiáš mu říkají,
ti co ho zde hledají.
Mudrc:
To je ale náhoda,
jdu od krále Heroda!
On se na to stejné ptal.
Chce jediný zůstat král.
Že úmysly nemá čisté,
to je jasné, to je jisté.
Ježíška by zahubil…
Raději jsem zlostníkovi
Hlouposti jen namluvil –
Proto jsem mu nezradil,
kde se Ježíš narodil.
Kaspr:
Tedy nezrodil se tady,
náš pán, naše spasení?
Mudrc:
Co tě nemá, zde je pouze
Zbrojnice a vězení!
Dismas:
Tedy na ústup se dejme,
Tři králové, nečekejme!
Budu klidný, až nám zmizí
za obzorem tento hrad.
Žalář už jsem kdysi zkusil…
Není vůbec o co stát!
Kaspr:
Jen nám dobrý muži prozraď,
kde Ježíška hledati?
Ať můžem zas bez prodlení
na cestu se vydati.
(Na cimbuří se vysune nezpozorována hlava krále Heroda vybavená dobovým dálkovýmodposlouchávacím zařízením.)
Balsazar:
Neměli bychom jít dále?
Tady stěny mají uši
Dismas:
Uši Herodesa krále…
Dejte na mě: spasme duši!
Melchior:
Hloupost! Cestu prozraď nám!
Vždyť nás vyslal (svým způsobem, že!) Pán Bůh sám.
Mudrc:
(šeptá obezřetně)
Nuže tedy, poslouchejte,
Cestou k Betlému se dejte.
Tam vítejte vesele, našeho spasitele.
K+M+B:
(nediskrétně nahlas)
Do Betléma? Toho města?
Do Betléma? Krátká cesta!
Dismas:
Neřvěte, když už to víte!
Sic Ježíška ohrozíte!
Všichni:
Pssst!
(Opět vejde anděl s hvězdou na holi.)
Anděl:
Hleďte, lidé, hvězda vyšla!
Chvíle další cesty přišla.
Honem, honem, k cestě radím,
Její cíl však neprozradím!
Betlém - Místo narození –
To podléhá utajení!
K+M+B:
Betlém, Betlém! My to víme!
Před Herodem utajíme!
V Betlémě, na seně…!
Zatanči a zpívat začni!
Ach jak my jsme konspirační.
Utajíme dudly dadli
Nejsme přec na hlavu padílí
Dudlaj dudlaj dá
To přec rozum dá!
(Za zpěvu odcházejí tři králové v čele s andělem. Zůstává jen Dismas s vystrašeným Mudrcem.)
Dismas:
Snad nás nikdo neslyšel
Když to jméno města řvali
Kde se zrodil spasitel.
(Dismas odejde za králi taky a vzápětí vejde Herodes.)
Herodes:
(k mudrcovi)
Tak tys nechtěl prozradit,
Co já uráčil se chtít?
Tak ti řeknu jenom krátce –
-budeš viset na oprátce!
Houpy hou, houpy hou,
Tři králové na své cestě
K Ježíši mě dovedou
Co bych k tomu říkal dál?
Jenom jeden smí být král.
Do Betléma vede cesta,
informací už mám dost.
Statisticky navýšíme
kojeneckou úmrtnost!
(krutý smích, něco jako buhahahaháááá!)
Třetí obraz
(v centru scény je stylizovaný betlémek s jesličkami, Ježíškem i postavičkami Marie a Josefa. Drží ho dvě postavy, které nemusejí být nějak výrazně maskované, ale měly by představovat legendárního vola a osla. Coby němé tváře nepromlouvají. Za a kolem betlémku stojí řada dětí v bílém.
Anděl dovede tři krále a Dismase před jesličky a odejde.)
Kaspr:
Nyní dosáhli jsme cíle,
přistupujmež, bratři, čile.
Hle před námi Boží syn,
co z nás sejme břímě vin.
Balsazar:
Bezmocný v jesličkách leží,
vůl a osel, hle, ho střeží.
Melchior:
Nebesa i země pějí,
všichni poklonit se chtějí.
K Ježíškovi poklekejme,
svoje dary pokládejme.
Balsazar:
(položí ranec)
Rád bych víc ti odevzdal;
tys můj pán a tys můj král.
Boží slávy vzešel květ,
tobě patří celý svět!
Dismas:
Co se to jen se mnou děje?
Snad jsem blázen, vidím, že je
chudé dítě onen král!
Nejsem už tím, kým jsem byl,
všechno špatné ze mě sňal.
Celého mě proměnil.
Malé dítě, pravý král!
(Sbor dětí zpívá „Narodil se Kristus Pán“… Mohutně a slavnostně.
Králové a Dismas poklekají a vzdávají hold králi králů.
Do posledních tónů zazní dysharmonické zvuky – trubky a řinčení. Děti odcházejí)
Anděl:
(vchází)
Běda, je to strašná věc,
z Heroda je šílenec
Prý jen on chce panovat,
tak se z něj stal dětí kat.
V Betlémě jde zabíjet
děti do patnácti let.
Když už Ježíška chce zabít,
tak prý s ním i další děcka,
aby nenastal prý omyl,
pobije je radši všecka.
Balsazar:
To je ňáká divná sranda…
A není to propaganda?
Melchior:
Nevěřím, že Herodes
chová se jak vzteklý pes.
Vzdělání má, v Boha věří,
prý se modlí před večeří
V stejného má Boha víru –
-je to náboženství míru!
Dismas:
Páni milí, nechme řečí,
Ježíšek je v nebezpečí!
Kaspr:
Není třeba strachování,
Bůh si svého syna chrání.
Má tu svého anděla,
ten už něco udělá.
Že?!
Anděl:
Něco takového není
v mém nebeském pověření…
(uteče)
Melchior:
My králové, koneckonců
Nemusíme se nic báti
Jsme chráněni svými pasy
Všichni tři jsme diplomati.
Balsazar:
Nemůžu to poslouchat.
Chci Ježíši pomáhat.
Vezmi můj pas, pověření…
(dává listiny do betlémku)
Dismas:
To hned situaci mění!
(k betlémku)
Do Egypta prchej hbitě,
Ježíšku i s rodinou!
Oslík na hřbet naloží tě,
ponese tě rovinou.
Zde je dopis mojí tety,
(dává dopis do betlémku)
co mě do Egypta zvala.
Třeba obtížena léty,
chci, aby se postarala.
Balsazar:
V Egyptě je plno lidí
Tam se podaří vám ztratit
Tam si v klidu odpočiňte
Než nastane čas se vrátit.
Dismas:
Věřím, že povýšen budeš.
Potom budeš moci říci:
Přijmi, Dismasi, své místo
Hned vedle mne, po pravici.
Do té doby budu čekat
Na tebe, můj malý králi.
Šťastnou cestu…
(Osel a vůl odnášejí, nebo kdyby byl na vozíčku, tak odvážejí, betlémek směrem k egyptským hranicím.)
Anděl:
(přichází v černém přehozu, na holi má stále hvězdu…)
Už jsem tady!
Tak už jste se postarali?
Čeká mě tu práce nová.
Neflákám se, makám znova.
Melchior:
To my budem pakovat
Kaspr:
Jenom, anděle, nám řekni
Proč máš náhle černý šat?
Anděl:
Černá přeci, na mou duši,
andělovi smrti sluší.
Ježíška jste zachránili,
všechna čest vám, ale síly
u vás není
k Herodovu zastavení
(Odstraňuje obrázek ocasaté hvězdy z hole, a ejhle, z hole se tak stává kosa.)
A ten Herodes se pustil
do dětí. Jo. Do vraždění.
Kráčím v stopách Herodesa
Jak on jde a mečem mává,
máchnu kosou, tělo klesá,
padá život jako tráva.
(Anděl zatančí s kosou taneček smrti. Mává kosou nad hlavami dětí a ty si jedno po druhém kladou kolem krku červenou stuhu. Nepadají na zem, ale zůstávají stát, dokud anděl smrti neubije všechny. Pak anděl odchází ze scény a ony v zástupu za ním.)
Kaspr:
Smutné věci. No, co dělat?
Naše mise skončila.
Balsazar:
Já nechci smrt tady nechat,
aby jen tak kosila!
Melchior:
To už naší věcí není
My se domů navracíme.
Kaspr: /k Balsazarovi/
Chceš-li, obětem pak u nás
pěkný pomník postavíme.
/K+M chytnou Balsazara a odtáhnou ho ze scény směrem na východ, odkud na svou misi přišli. Na scéně osamocen stojí Dismas/
Dismas:
Najednou je ticho tady.
Jako kdyby skončil svátek.
Mlčí města, mlčí hrady,
vše se vrací na začátek.
Jako by se nestalo nic.
Ani teď se neděje.
Chcem-li, můžem zapomenout,
že se kdesi,
že se kdysi
narodila
Naděje.
(chvíli stojí tiše. Pak nesměle potichu začne popěvovat a jeho hlas sílí, přicházejí další aktéři a nakonec i děti):
Nesem vám noviny, poslouchejte!
Z betlémské krajiny pozor dejte.
Slyšte je pilně a neomylně,
rozjímejte…
Konec
10. října 2015, Koryčany